Na samém okraji brdských lesů jsou ve stráni rozhozené chaloupky a domky malebné vesničky Mrtníku. Nedaleko od ní se nachází Jedová hora. Ta bývala významným zdrojem železné rudy. První písemná zpráva o dolu na Jedové hoře pochází z roku 1541, ale téměř určitě se zde dolovalo již dříve. Ložisko bylo bohaté zejména na rumělku, ze které se získávala rtuť. Pravděpodobně od jedovaté rtuti vznikl i název hory.

Železnou rudu zpracovávaly železárny v nedalekém Komárově. Důl na Jedové hoře byl v provozu až do roku 1885. Dodnes jsou v prudkém vrchu nad Záskalskou nádrží patrné haldy hlušiny - pozůstatky dolování. V zarostlé špatně přístupné části vrchu jsou patrné zbytky sklípku jedné z bývalých provozních budov na Jedové hoře. Samotná důlní šachta Barbora je ohrazená pletivovým plotem. V sousedství je umístěná naučná tabule,která vypovídá zdejší o těžbě rudy.

Souvislost s dolováním má i kostel P. Marie v Mrtníku. Podle tradice to byl kostel havířů z Jedové hory. První zmínka o kostele pochází z roku 1352. Podle starých svědectví bývaly uvnitř kostela fresky s hornickými náměty.

15.6.2013 byla otevřena naučná stezka, která provází přírodou okruhem v okolí Komárova a vede právě přes Jedovou horu.