Zřícenina gotického hradu Valdeka zůstávala po desetiletí uzavřena v nitru VVP. V současné době již je možné se k ní legálně přiblížit o víkendech a svátcích, neboť přilehlá komunikace spadá mezi zpřístupněné oblasti. I nadále je však zapovězeno mezi kamenné zdi Valdeka vstoupit. Zřejmým důvodem trvajícího, byť často nedodržovaného zákazu je narušená statika mnohých zdí a neutěšený stav celého areálu.

Předkládáme pár fotografií a text možná poněkud encyklopedického charakteru, který však shrnuje historii a stavební vývoj Valdeka a fotograficky dokumentuje současný stav.

Valdek se nachází na skalním výběžku nad údolím Červeného potoka. Ostroh, na němž hrad stojí, je přerušen výrazným příkopem, který odděluje samotný hrad od předpokládaného předhradí s hospodářským zázemím, po němž však v dnes zalesněném terénu nezůstaly viditelné stopy. Z jižní strany tvoří přirozenou obranu kamenitý svah.

Bergfritová věž a nový palác	Výhled z Valdeka směrem k dopadové ploše Brda	Výhled z okna starého paláce Valdeka

Hrad byl založen pravděpodobně někdy ve druhé polovině 13. století Oldřichem Zajícem z významného rodu Buziců. Přesný údaj však není znám, zde uvedené přibližné určení se odvozuje ze skutečnosti, že augustiniánský klášter v nedaleké Svaté Dobrotivé (v době svého vzniku zvaný „Na Ostrově“) byl založen nejpravděpodobněji v roce 1263 (prameny se i zde různí) právě Oldřichem Zajícem a že se jeho zakladatel již tehdy, jako první z rodu Buziců, psal „z Valdeka“. Lze tedy předpokládat, že rodové sídlo již existovalo. Jméno Valdek vzniklo fonetickou transkripcí německého Waldeck, doslovně tedy „Lesní kout“.

Během staletí prošel Valdek rukama celé řady vlastníků, přičemž význam těchto majitelů a druhotně i význam hradu postupně spíše upadal. Největší slávy se patrně dočkal za Viléma Zajíce z Valdeka, vnuka zakladatele hradu. Tento přívrženec české královny Elišky Přemyslovny a podkomoří českého království byl po určitou dobu i vychovatelem královského syna Václava, příštího českého krále a římského císaře Karla IV.

Po přenesení hlavního sídla Buziců na Hazmburk roku 1335 získali hrad Běškovcové z Běškova, kteří zde byli roku 1346 obléháni Děpoltem z Rýzmberka. Poté patřil hrad po určitý čas králi, jmenovitě Václavu IV., který jej okolo roku 1422 jej zastavil Janu z Lestkova. Další určitější zmínka pochází až z roku 1509, kdy Valdek vyplatil ze zástavy Kunata Pešík z Komárova, který získal prostředky ze svých hodpodářských aktivit v oboru železářství. Jeho rod vlastnil Valdek poměrně dlouho, během této doby ovšem hrad postupně upadal. Když byl v roce 1623 v rámci pobělohorských konfiskací hrad Václavu Pešíkovi z Komárova zabaven, byl v soupisech uváděn jako pustý zámek v lese.

Následnými prodeji prošel Valdek rukama Maří Slavatové z Valdštejna (bezprostředně po konfiskaci), Bořitů z Martinic (od r. 1626), Bruntálských z Vrbna a konečně knížat z Hanau. Posledním majitelem Valdeka byl kníže Heinrich von Hanau hrabě von Schaumburg. V období 1. republiky byl hrad spravován Klubem českých turistů.

Interiér starého paláce a bergfrit. V pravé části snímku je při horním okraji stěny patrná šikmá linie bývalého štítu před zvýšením paláce o jedno patro. Pod ní se v podobě otisků v kamenném zdivu dochovala připomínka palácového krbu.

Stavební vývoj

Valdek je hradem bergfritového typu. Je tvořen obvyklým obdélníkovým jádrem, které obsahuje budovu paláce na jednom, v případě Valdeka jižním, konci a bergfrit, tzv. Útočištnou věž. Je otevřenou otázkou, zda byl Valdek opatřen věží již od svého vzniku, popř. zda do dnešních dnů dochovaná věž není výsledkem přestavby někdy na počátku 15. století. Některé druhotně použité gotické prvky, včetně gotického vstupního portálku věže by tomu nasvědčovaly. Onen portál totiž, ačkoliv plní roli chráněného vchodu do věže, nebyl původně téměř s jistotou dveřmi, ale oknem jiné gotické stavby. Jako zdroj stavebnin se přitom samozřejmě nabízí nedaleký klášter ve Svaté Dobrotivé, který byl v příslušné době – tj. období husitských válek - téměř zcela, byť ne natrvalo, zničen. Zřejmé stopy úprav nese také palác v jižní části jádra. Štít rýsující se ve zdivu 2.patra napovídá, že původně byla stavba o patro nižší, podobně kapsy po stropních trámech uvnitř prostoru bývalého palácového krbu svědčí o tom, že krb procházející 1. i 2. patrem byl vybudován až dodatečně. Zásadní změnou bylo přihrazení nového, níže položeného nádvoří na východní straně, spolu s novým přístupem do hradu právě přes toto níže položené nádvoří. Původní jádro bylo odtud zpřístupněno branou při úpatí věže. Severní část původního hradu mohla být nyní zastavěna novým palácem v renesančním slohu. Kromě toho vzniklo jak na původním tak i novém nádvoří několik menších přístaveb, zřejmě provozního charakteru. Dnes je připomínají stopy po trámech v obvodových zdech, které jsou díky větší velikosti rozlišitelné od všudypřítomných pozůstatků trámků středověkého lešení. Na novějším dolním nádvoří byl ve skále vysekán otvor, který mohl sloužit jako studna nebo cisterna na dešťovou vodu.

Poslední větší stavební zásah na Valdeku spadá do doby majitelů knížat z Hanau. Na sklonku 19. století byl Valdek opravován, přičemž účelem byla úprava do podoby romantické zříceniny a zakonzervování proti dalšímu chátrání. Žulová ostění a další úpravy sice poněkud narušily historickou podobu hradu, celkově byl však Valdek v rámci svých novodobých dějin ve velmi dobrém stavu.

Bergfritová věž	Původní jádro hradu (v pozadí starý palác) palác od nynější brány	Nové nádvoří, fotografováno přibližně od hradní cisterny

Vznikem Vojenského výcvikového prostoru v Brdech a zejména pak rezignací na údržbu za doby německé okupace a následně komunistické éry Valdek značně utrpěl. Rozpad bohužel pokračuje poměrně rychlým tempem dodnes, jak dokládá zejména za poslední dvě dekády bohatá fotodokumentace.

Počátek novodobých snah o záchranu Valdeka představuje "Nadace na záchranu hradu Valdek" (zaregistrována r. 1996) se sídlem v Příbrami. Provizorní opravy patrné např. na plášti bergfritu jsou podle všeho výsledkem činnosti právě této nadace. V posledních letech však již žádnou viditelnou aktivitu nevyvíjí. O to pozitivnější je zcela aktuální (05/2009) informace o tom, že Vojenská ubytovací a stavební správa vypsala veřejnou zakázku s názvem "Statické zajištění nosných konstrukcí – zřícenina hradu Valdek". Náplní zakázky je nikoliv překvapivě odstranení náletových dřevin, odtěžení a vytřídění suti, vyspárování zdiva a přezdění korun zdí, rekonstrukce kamenného ostění vstupních portálků atd. - krátce řečeno, oprava a zakonzervování zříceniny.

Pod hradem stojí v areálu vojenského objektu myslivna "pod Valdekem". Vizuálně je velmi pěkně zachovalá, v současné době je však neobydlená a dřevo stavby napadené.

Myslivna pod Valdekem