Počasí z In-Pocasi.cz

Náhled nejnovějších článků
Dálkové stezky v Brdech a kolem nich

Dálkové stezky v Brdech a kolem nich

Způsob zrodu významnějších dopravních i pěších tras je ovlivněn ve velké míře dobou, kdy byly poprvé vytyčeny, či kdy v krajině spontánně vznikly. Zatímco současná pěší turistika se hornatému terénu nevyhýbá (ba právě naopak) a rozvoj silniční sítě se řídí složitými majetkovými a územně-plánovacími ohledy, historické cesty vzniklé před nástupem masové motorizace se zpravidla snažily vyhnout jakýmkoliv překážkám, pokud to bylo jen trochu možné. Hřebeny Brd takto silně ovlivnily tvar historické cestní sítě na jihozápad od Prahy. Po obou stranách klínovitého útvaru, vyplněného Brdskou vrchovinou vznikly již v raném středověku cesty,... [Celý článek...]

Základna PVOS na Jistevníku - Klondajk

Základna PVOS na Jistevníku - Klondajk

V roce 1981 se v lesích východně od vrchu Jistevník začal ozývat hluk stavební činnosti. Na ploše více než 100 hektarů zde začala vznikat ve své době nejmodernější základna protivzdušné obrany státu (dále PVOS), určená k obraně proti všem druhům letadlových sil uvažovaného protivníka (jehož tehdy představovala Severoatlantická aliance), zejména však proti strategickým bombardérům nesoucím střely s plochou dráhou letu. Coby ceněný strategický prostředek nebyla jen běžnou součástí pohotovostního systému PVOS, čímž se odlišovala od ostatních útvarů 71. protiletadlové raketové brigády někdejší Československé lidové armády, do jejíž sestavy... [Celý článek...]

Vyhlídková věž na dole Řimbaba u Příbrami

Vyhlídková věž na dole Řimbaba u Příbrami

Během útlumu hornictví celé řady surovin v posledních několika dekádách vyvstává opakovaně otázka, jak naložit s (obvykle příhradovými) konstrukcemi starých těžních věží. Zatímco pro ostatní součásti důlních areálů se obvykle nové využití hledá poměrně dobře (za předpokladu, že jsou v zachovalém stavu), věže představují  pro své majitele či provozovatele složitější závazek. Vysoké ocelové konstrukce jsou často obestavěné šachetní budovou či bezprostředně sousedí se strojovnou a pod sebou mají ohlubeň a jámový stvol v různém stadiu likvidace. Případná údržba může zahrnovat nákladné výškové práce a celou konstrukci je... [Celý článek...]


Brdské listy

Plocha téměř souvislých lesů, zelenající se přibližně uprostřed naší jinak intenzivně industriálně i zemědělsky využívané domoviny, k sobě přirozeně poutá pozornost. Ta je motivována stejně tak touhou po souznění s přírodou a zájmem o turistiku či regionální historii, jakož i ryze praktickými a hospodářskými důvody - zde budiž v první řadě zmíněn význam Brd pro lesnictví a vodohospodářství . Nelze pominout ani široké možnosti, které Brdy skýtají pro výzkum na různých úrovních, od amatérského až po profesionální vědeckou práci.

Nejběžnější dělení Brd na Střední Brdy, Jižní Brdy, Hřebeny a přírodní park Trhoň s okolím sice nerespektuje plně geografickou a geologickou realitu, zato však velmi dobře odráží charakter a historii jednotlivých dílů pomyslné skládanky. Avšak pozor, charakterizovat kupříkladu Střední Brdy pouze jako vojenský prostor nebo Hřebeny primárně jako jednu z kolébek české turistiky a trampingu by bylo ošidné. Při podrobnějším zkoumání vyjde najevo, že každá z výše vyjmenovaných částí Brd obsahuje většinu ze společných ingrediencí, pouze namíchaných v různém poměru.

Tyto stránky si kladou za cíl představit Brdy v jejich rozmanitosti. Spektrum lidí, kteří je navštěvují, je velmi pestré. Kromě ostřílených matadorů, které bylo možno na pěšinách tonoucích v mlze potkat vždy, bez ohledu na panující režim, počasí a někdy i denní dobu, se dnes v Brdech pohybují stovky dalších lidí – zvědavců, turistů, sportovců. Jistě – Brdy se pro tak řečenou „měkkou“ turistiku velmi dobře hodí, jak ostatně dokládá celá řada ještě předválečných průvodců a dalších publikací. Klademe si však za cíl demonstrovat, že je možné a dokonce záhodné jít poněkud více do hloubky a nebrat brdskou vrchovinu jen jako svého druhu „tělocvičnu“ pod širým nebem. Tomu, kdo je ochoten věnovat Brdům trochu více času, hledat, vyptávat se, domýšlet a rekonstruovat, se vyjeví mnoho zajímavého - a právě v tom je kouzlo Brd.

 

Objevujme společně historii Brd

Tyto stránky vznikly a rozrůstají se mimo jiné také díky indíciím, materiálům a znalostem získaným od externích přispěvatelů a čtenářů. Původní historické fotografie, mapy, deníky či jiné písemnosti a artefakty jsou pro amatérský výzkum tím pravým zdrojem. Dávají mu úplně jiný rozměr, než probírání se již zpracovanými tématy v knihách i na internetu, jakkoliv je kvalita těchto druhotných zdrojů dnes již často vysoká.

Máte-li doma takovéto či podobné "archiválie" a můžete nám je zapůjčit či poskytnout k nahlédnutí, prosím, kontaktujte nás. V dnešním digitálním věku není většinou problém je převést do elektronické podoby a zpřístupnit tak širšímu okruhu lidí. Můžete pak být právem pyšní na to, že jste položili několik střípků do rozsáhlé mozaiky historie Brd.

Všem přispěvatelům a spolupracovníkům, dosavadním i budoucím, srdečně děkujeme!

Počasí z meteostanic v Brdech
Míšov   Bezděkov pod Třemšínem   Borek u Rokycan   Kytín
Brdy na Facebooku
Zprávy
Betlémské světlo na Baštíně 2018

Tradiční "Betlémské světlo na Baštíně" proběhne v tomto roce v neděli 23. prosince. Sejdeme se, stejně jako v minulých letech, v 15:00 hod. u ruiny bývalého kostela Svatého Jana Křtitele a kláštera benediktinského proboštství Baštín. Detaily najdete v přiloženéme letáku.

Těšíme se na společné předvánoční setkání.

 
Betlémské světlo na Baštíně 2017

Tradiční "Betlémské světlo na Baštíně" proběhne v tomto roce v sobotu 23. prosince. Sejdeme se, stejně jako v minulých letech, v 15:00 hod. u ruiny bývalého kostela Svatého Jana Křtitele a kláštera benediktinského proboštství Baštín. Detaily najdete v přiloženéme letáku.

Těšíme se na společné předvánoční setkání.

 
Výstava Archeologie ze vzduchu

alt

20. ledna – 5. března 2017 – vernisáž 19. ledna od 16.00 hodin, místo konání: Muzeum Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech, velký výstavní sál.

Letecká archeologie patří mezi méně známé, avšak velmi efektivní metody archeologického výzkumu. Výstava představí její možnosti, způsoby práce  v letadle a i při vyhodnocování snímků. Na různých typech lokalit budou představeny nejvýznamnější výsledky, ke kterým pracovníci Západočeského muzea v Plzni v posledních letech dospěli. Výstava bude doplněna výběrem nových archeologických nálezů.

 
Výstava Návrat lišejníků aneb Fabián má zase vousy

alt

13. ledna – 5. března 2017 – vernisáž 12. ledna od 16.00 hodin, místo konání: Muzeum Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech, malý výstavní sál.

Nejen vládci brdských hor Fabiánovi se vrátily vousy v podobě lišejníků. Výstava představuje fenomén návratu stromových lišejníků, které u nás kvůli špatnému ovzduší téměř vyhynuly a nyní se na Rokycansko úspěšně vracejí.Návštěvníkům budou představeny na velkoformátových fotografiích, odhalující jejich skrytou krásu, tak i živými exempláři a dalšími sbírkovými předměty, včetně známého brdského Fabiána.

Pokud není uvedeno jinak, podléhá obsah těchto stránek licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česká republika